Víte, jaký je rozdíl mezi pojmy povodeň a záplava? Na co se tedy případně pojistit a proč? V následujícím článku si to podrobně vysvětlíme, abychom v tom udělali jasno. Není to totéž a pojišťovna posuzuje každý tento jev zvlášť.
Co je povodeň
Jedná se o přírodní jev, který je způsoben rozlitím nadměrného množství vody v krajině mimo koryto vodního toku (korytem je myšlen potok, řeka). K povodním obvykle dochází v záplavových oblastech. Výjimečně může k povodni dojít i mimo vodní tok.
Z právního hlediska je povodeň klasifikována jako výrazné přechodné zvýšení hladiny vodního toku např. v důsledku dešťových srážek anebo třeba ucpání vodního koryta ledovými kry. A zde je ještě dvojí rozdělení na povodně přirozené – vzniklé především shodou přírodních podmínek a povodně zvláštní – vzniklé v důsledku technické závady či havárie na vodním díle v povodí příslušného toku.
Dle pojišťoven se jedná o zaplavení území vodou, která se vylila ze břehů vodních toků nebo vodních nádrží, nebo která tyto břehy a hráze protrhla.
Na základě předchozích zkušeností jsou již dlouhou dobu používány takzvané povodňové mapy, podle nichž se hodnotí míra rizika a čím vyšší riziko povodní, tím vyšší pojistná částka. Naopak pokud se vaše nemovitost nenachází v povodňovém pásu, není úplně účelné tuto nemovitost proti povodni pojišťovat.
Co je záplava
Právní klasifikace to hodnotí jako vylití vody z koryta v důsledku povodně. Pojišťovny pak klasifikují záplavu jako vytvoření souvislé vodní plochy, která po určitou dobu stojí a nebo proudí a může být způsobena i z jiných než vodních zdrojů. Například se může jednat o dešťové srážky, tání sněhu a nebo vodu z vodovodních nádrží či zařízení.
K záplavě tedy může dojít i mimo povodňové zóny a ohrožen jimi může být opravdu kdokoliv. Proto je vhodné si pojištění záplavy sjednat i v případě, že se nacházíte zcela mimo povodňovou zónu.
